top of page

Když se Země chvěje, příběh seismické vlny – geofyzika v komiksu

Když se Země chvěje, příběh seismické vlny – geofyzika v komiksu

Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a Planetum vznikla hravá výuková pomůcka – komiks o vzniku seismických vln. Žákům 1. a 2. stupně ZŠ je tak téma zemětřesení vysvětleno netradiční příběhovou formou a seznámí čtenáře s geofyzikálními pojmy a jevy, které se v oboru věd o chování Země objevují.



Znáte rozdíl mezí P-vlnou a S-vlnou? Kde je seismická vlna nejrychlejší a kde v nitru Země nejpomalejší? To se dozvíte v 1. ze 3 dílů komiksových  příběhů.


Hlavními hrdiny příběhu jsou:


Sourozenci

Starší sestra a mladší bratr. Sestra chodí na osmileté gymnázium, zajímá se o přírodní vědy, sbírá různé zajímavosti a neobvyklé informace, které si snadno zapamatuje, když ji zaujmou – a taky neváhá se o ně podělit. Bratr má rád vesmír a superhrdinské příběhy, rád si čte a dívá se na filmy. Má velkou představivost, je zvědavý, ale ne vždycky je program, který mu připravili dospělí, podle jeho vkusu.


P-vlna (primární vlna)

Seismická vlna, která se pohybuje nejvyšší rychlostí, tedy vždy “běží” jako první. Šíří se od místa vzniku do všech stran, dokáže proběhnout skrz celou Zemi včetně zemského jádra, takže se může objevit na seismografu v Čechách, i když třeba vznikne na západním pobřeží Ameriky. Na rozhraních různých prostředí (odlišná teplota a tlak v nitru země) mění rychlost a směr.


S-vlna (sekundární vlna)

Je pomalejší než P-vlna a navíc nemůže procházet kapalným prostředím (třeba tam, kde je hornina tak žhavá, že se taví a teče – tedy např. v zemském jádru). Proto se své rychlejší “sestře” v průběhu cesty několikrát ztratí; ale při změně prostředí se vždycky objeví znovu. P-vlny a S-vlny jsou příčinou zemětřesení a vln tsunami na moři.


Dvojčata
  • první z “bratrů” je Loveova vlna, která kmitá kolmo ke směru svého pohybu, čili se vlastně plazí jako had, ve smyčkách ze strany na stranu;

  • druhý je Rayleighova vlna, nejpomalejší ze všech, která je vlastně kruhová, proto se pohybuje v “kotrmelcích”, podobá se vlnění, jaké můžeme vidět u mořských vln, když se lámou, točí a vytvářejí “tunely”

Obě tyto vlny vznikají ve chvíli, kdy se P-vlna dostane na povrch, samy se šíří při povrchu a jsou pomalejší než P i S-vlny – proto o nich naše hrdinka neví, dokud nedoběhnou na stanici; a proto dvojčata měla možnost “vidět” zkázu, kterou za sebou jejich rychlejší “sestry” zanechaly.

bottom of page